20
Sep
Material Handling

Trendy a výzvy v logistice

Rozhovor s prof. Dr. Johannesem Fottnerem

Pokud se zeptáte lidí na ulici, co se jim vybaví pod pojmem logistika, získáte pravděpodobně standardní odpovědi typu „nákladní automobily“, „sklady“ nebo „doprava“ – v dobách kvetoucího online obchodu žádný div. Ale odvětví logistiky v sobě skrývá mnohem víc než jen jednoduchou přepravu zboží ze skladů k zákazníkům. Logistika je vysoce komplexní oběh produktů mezi průmyslovými, obchodními a logistickými společnostmi. Inovativní koncepce jsou velmi žádané. Průmysl 4.0 staví také logistiku před nové úkoly. Magazín Wanzl Logistics + Industry hovořil aktuálně s prof. Dr.-Ing Johannesem Fottnerem (profesor katedry dopravní techniky, toku materiálu a logistiky na TU v Mnichově) o vývoji, trendech a výzvách v tomto odvětví.

Pane profesore, jaké milníky v posledních desetiletích proměnily logistický průmysl?

Motorem logistického odvětví byl a je růst efektivity – více, rychleji, přesněji. Proto byly pro rostoucí efektivitu v logistice určující standardizované nosiče nákladů, například přepravky VDA, palety nebo kontejnery ISO. Až díky nim bylo možné využívat automatizovaných technologií. Navíc došlo za posledních 20 let k zásadní změně pohledu z hlediska průmyslu i obchodu. Logistika již není vnímána jako pomocné odvětví, ale jako výrazný proces zajišťující úspěšné podnikání. Dnes je základním procesem, charakteristickým rysem výrobku, obchodním modelem a reklamním faktorem mnoha podniků. Přední logistické společnosti často zaujímají vedoucí místo na trhu. Nejznámějším příkladem by mohl být Amazon. S ohledem na budoucí inovace se logistika často prezentuje jako pilotní odvětví pro nové technologie, jako jsou například autonomní systémy, virtuální a rozšířená realita nebo umělá inteligence.

Vraťme se k současnosti. Jakým výzvám čelí logistické odvětví?

Narůstající digitalizace a s tím spojené velmi rychlé obchodní procesy podmiňují i výrazné zvýšení dynamiky fyzických procesů, např. vychystávání, třídění a rozdělování zboží. Individualizace produktů tyto tendence ještě více umocňuje. Výrobní cykly se neustále zkracují, životní cykly zařízení však nikoliv, takže musí být dosaženo výrazného zvýšení flexibility a schopnosti přizpůsobení výrobních zařízení, až po self x konfiguraci a uvedení do provozu.

Flexibilní koncepce jako „Dynamic Material Handling“ společnosti Wanzl nabízejí řešení těchto vývojových tendencí. Ale jak Vy obecně hodnotíte narůstající digitalizaci?

Digitalizace je v logistice i v procesu plánování a operativním nasazení již mnoho let základním pilířem procesů. Tomu samozřejmě také výrazně napomáhá vzájemné propojení v rámci rozsáhlé sítě dodavatelského řetězce. Zároveň se digitalizace a síťové propojení stává základem vysoce dynamických SMART procesů a technologií. Teprve tím je umožněna optimalizace dodavatelských řetězců směřující k optimalizaci podnikových procesů v rychle se měnících podmínkách. Původní myšlenkou internetu věcí (IoT) jako předchůdce Průmyslu 4.0 byla autonomizace systémů v logistice s principy decentralizovaného řízení a vysokou schopností přizpůsobení i v rámci změn a poruch procesů.

Jaké inovace, systémy nebo technologie aktuálně charakterizují toto odvětví?

Řada nových technologií a především hybridní systémy s různými technologiemi umožňují zcela jiné postupy. Od inteligentních systémů s automatickou optimalizací, přes aditivní výrobní techniku, až po vysoce škálovatelné technologie – koordinace těchto heterogenních systémových struktur je mimo jiné dalším důležitým bodem, například ve výrobním prostředí, kde se používají jak vysokozdvižné vozíky, tak i dopravní systémy bez řidičů nebo autonomní přepravní roboti.

Obchodní divize Wanzl Logistics + Industry se specializovala na intralogistické procesy. Můžete nám zde prosím stručně vysvětlit pojem „intralogistika“ a její význam pro podnik?

Intralogistika zahrnuje všechny procesy a technologie v rámci výrobního závodu, které jsou nutné pro přípravu a odvoz materiálů. Výrobní sklady přitom automaticky netvoří hranice, je třeba také zohledňovat rozhodující procesy dodavatelských řetězců (např. zásobování výroby just in sequence). Nemalý význam mají kromě toku materiálu a informací rovněž obecné vztahy od dodavatele až po zákazníka v rámci celého dodavatelského řetězce. Podle mého názoru hraje intralogistika díky své komplexnosti významnou roli ve všech průmyslových i obchodních odvětvích, a to nezávisle na velikosti příslušného podniku. Dokonce i v oblasti služeb může mít optimalizace intralogistiky ve smyslu vysokého stupně servisu rozhodující význam.

Velkou roli aktuálně hraje i člověk. Změní se to zavedením Průmyslu 4.0, popř. jaké bude zapojení člověka v budoucnosti?

To je přesně ta výzva. Musíme začlenit člověka do propojeného světa Průmyslu 4.0, musíme ho vidět jako nedílnou součást této koncepce. Spolupráce člověka a stroje musí patřit k běžným činnostem. Proto jsou stále důležitější postupy intuitivního ovládání, právě u částečně i plně automatizovaných systémů, které již neumožňují pouhé rutinní ovládání. Člověk má kromě toho ještě na mnoho let dopředu množství jednoduchých úkolů, které může plnit úsporněji a flexibilněji než automatizovaná technika.